Politika EU v oblasti škol

 In

Evropská komise spolupracuje se zeměmi EU a pomáhá jim rozvíjet systémy školního vzdělávání. I když je každá země sama zodpovědná za uspořádání a obsah svého systému vzdělávání a odborné přípravy, v otázkách společného zájmu je výhodnější spolupracovat. Evropská komise podporuje úsilí členských států prostřednictvím jednak úzké spolupráce s politickými činiteli na rozvoji politik a systémů školního vzdělávání, jednak shromažďováním a sdílením informací a analytických údajů a podporou výměny osvědčených postupů prostřednictvím tematických pracovních skupin ET2020 zabývajících se otázkami školské politiky (mezi tato témata pro období 2016-2018 mimo jiné udržování vysoké kvality vzdělávání pomocí udržitelného inovování a inkluze). Prostřednictvím programu Erasmus+ podporuje Evropská komise výměnu studentů a učitelů.

Ministři školství členských států EU stanovili tyto prioritní oblasti:

  • Všichni žáci by měli získat klíčové kompetence pro celoživotní učení. Tomu napomohou nové studijní plány a způsoby hodnocení, proškolení zaměstnanců škol a lepší dostupnost a širší využívání kvalitních vzdělávacích nástrojů a zdrojů.
  • Každý žák by měl mít možnost získat vysoce kvalitní vzdělání, přičemž mnohem dostupnější než v současné době by mělo být předškolní vzdělávání a péče.
  • Je třeba zlepšit podporu studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně migrantů přicházejících do EU, a snížit počet předčasných ukončení školní docházky .
  • Učitelům, ředitelům škol a pedagogům vzdělávajícím učitele by se mělo dostávat větší podpory, která by měla zahrnovat profesní vzdělávání po celou dobu kariéry, a měly by pro ně být dostupné atraktivní a flexibilní možnosti profesního rozvoje.
  • Dále by mělo být rozvíjeno zajišťování kvality, aby se zajistilo účinnější, spravedlivější a účinnější řízení školního vzdělávání a usnadnila mobilita studujících i vyučujících.

Základní schopnosti

Pomocí strategie Evropa 2020 se má dosáhnout inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění. Nutným předpokladem splnění tohoto cíle je zajistit rozvoj základních dovedností, tj. čtení a psaní, ovládání početních úkonů a znalosti v oblasti přírodních věd a technických oborů (např. IT), které tvoří nezbytný základ dalšího vzdělávání a zúročí se později při hledání pracovního místa a celkového zapojení do společnosti. Na základě výsledků testů PISA z roku 2012 bylo zjištěno, že odpovídající úrovně znalostí v matematice nedosahuje 22,1 % evropských studentů, ve čtení 17,8 % a v přírodních vědách 16,6 %.

Přitom jsou v dnešní digitální revoluci naprosto nepostradatelné, jelikož se rozvíjejí nové formy čtení i psaní a značně se diverzifikují i zdroje informací. Zároveň je právě v technických oborech a výzkumu stále vysoká poptávka po kvalifikované pracovní síle.

V roce 2010 ministři členských zemí EU sestavili program pro evropskou spolupráci na politice v oblasti základních dovednosti. V této souvislosti vznikla pracovní skupina pro matematiku, přírodní vědy a technologii a Skupina na vysoké úrovni pro gramotnost (její zpráva zde), které mají přispět k formulaci politik ke zvyšování úrovně vzdělání, motivace ke vzdělávání a řešení souvisejících problémů. Evropská komise také v únoru 2014 zahájila činnost Evropské sítě pro politiku rozvoje gramotnosti.

Do roku 2020 by mělo horších výsledků v základních dovednostech dosahovat méně než 15 % patnáctiletých žáků (měřítkem bude test PISA).

Klíčové dovednosti

Evropská komise spolupracuje se zeměmi EU na posílení „klíčových dovedností“ – znalostí, dovedností a postojů, které pomohou studentům dosáhnout seberealizace a v pozdějším životě najít práci a být plnohodnotnou součástí společnosti. Tyto klíčové dovednosti zahrnují „tradiční“ dovednosti, jako je komunikace v mateřském i cizích jazycích, digitální dovednosti, gramotnost a základní dovednosti v matematice a přírodních vědách (viz výše) a také horizontální dovednosti, jako je schopnost učit se, sociální a občanská odpovědnost, iniciativnost a podnikatelské schopnosti, kulturní povědomí a tvořivost.

Klíčové dovednosti by měly být rozvíjeny v rámci naplňování cílů v prioritních oblastech, které stanovili ministři školství zemí EU (viz výše). Předpokladem realizace tohoto cíle je vytvoření odpovídajícího evropského právního rámce, rovněž byla specifikována agenda pro spolupráci v této oblasti a vytvořena Evropská sít pro rozvoj klíčových dovedností ve školách.

Evropská rada přijala doporučení o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, které nahrazuje dřívější doporučení v této oblasti. Cílem je klíčové kompetence a základní dovednosti podporovat a rozvíjet, a to:

  • zajištěním vysoce kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení všem
  • poskytováním podpory pedagogickým pracovníkům při realizaci přístupů k výuce a učení založených na kompetencích
  • propagací rozmanitosti vzdělávacích přístupů a kontextů v rámci celoživotního učení
  • analýzou přístupů k hodnocení a ověřování klíčových kompetencí

V zájmu podpory rozvoje klíčových kompetencí uspořádala Evropská komise v listopadu 2019 konferenci o vzdělávacích přístupech a prostředích ve školním vzdělávání.

Předškolní vzdělávání a péče

Kvalita předškolního vzdělávání a péče zásadně ovlivňuje nejen pozdější školní prospěch, ale i zaměstnatelnost či zapojení do společnosti, a to zejména u dětí ze znevýhodněného prostředí. Systémy vzdělávání a péče pro malé děti od jejich narození do dosažení věku povinné školní docházky mají v jednotlivých zemích rozdílnou strukturu. Země EU spolupracují na vytvoření kvalitního, dostupného systému, který by se mohl uplatnit ve všech členských státech.

Komise ve spolupráci s mezinárodními organizacemi a zúčastněnými stranami formulovala pro předškolní vzdělávání a péči priority, s jejichž pomocí se má zlepšit dostupnost a kvalita těchto služeb poskytovaných dětem předškolního věku. Konkrétně se jedná o vytvoření pokynů pro politiku v této oblasti, podporu výzkumu a získávání údajů z této oblasti v EU a zasazení se o co nejúčinnější využívání evropských finančních prostředků. Cílem je do roku 2020 zapojení nejméně 95 procent dětí starších 4 let. Rovněž státy EU v současnosti připravují metodiku pro sledování kvality předškolního vzdělávání a péče (za koordinaci zodpovídají tematické skupiny pro politiky škol).

Předčasné ukončení školní docházky

Předčasné ukončení školní docházky je spojeno s nezaměstnaností, sociálním vyloučením, chudobou a dlouhodobě i horším zdravím. Mladí lidé mohou předčasně ukončovat školní docházku či odbornou přípravu z důvodu osobních či rodinných problémů, potíží s učením nebo nestabilní sociálně-ekonomické situace. Důležitým faktorem je také uspořádání vzdělávacího systému, prostředí v jednotlivých školách a vztahy mezi žáky a učiteli.

Jelikož nikdy neexistuje pouze jeden důvod k předčasnému ukončení školní docházky, neexistuje zároveň žádné jednoduché řešení. Opatření ke snížení míry předčasného ukončování školní docházky musí proto reagovat na nejrůznější spouštěcí mechanizmy a kombinovat sociální politiku, práci s mládeží a zdravotní aspekty, jako je drogová závislost nebo duševní a citové problémy.

Dosud se podařilo dosáhnout:

  • Země EU se zavázaly, že do roku 2020 sníží průměrný podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, pod 10 %. Výroční zpráva Monitoru vzdělávání a odborné přípravy obsahuje analýzu současného trendu v jednotlivých zemích EU a nabízí i související data.
  • Ministři školství členských zemí přijali doporučení Rady o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky, které obsahuje rámec pro koherentní, komplexní a na důkazech založenou politiku. V zájmu řešení této problematiky se dohodli na další spolupráci a sdílení osvědčených postupů a poznatků.
  • Pracovní skupina zabývající se předčasným ukončováním školní docházky se věnovala analýze příkladů osvědčených postupů v Evropě a výměně zkušeností. Na základě její činnosti byla vydána závěrečná zpráva, která obsahovala seznam 12 hlavních praktických nástrojů komplexní politiky určených politickým činitelům a přílohu s příklady osvědčených postupů z několika zemí EU.
  • Komise uspořádala konferenci o opatřeních ke snížení míry předčasného ukončování školní docházky. O rok později byl přezkoumán vývoj politiky v této oblasti v osmi zemích EU.
  • Pracovní skupina zabývající se politikou v oblasti školství sestavila politické sdělení, v němž uvedla klíčové podmínky, které je potřeba zajistit v zájmu komplexního přístupu k boji proti předčasnému ukončování školní docházky. Také vytvořila internetovou platformu Evropský soubor nástrojů pro školy (European Toolkit for Schools).
  • Rada rovněž přijala závěry o snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání a o podpoře úspěchu ve škole.

Evropská komise zveřejnila hodnocení účinnosti politik a postupů rozvinutých od roku 2011 na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni s cílem řešit problém předčasného ukončování školní docházky ve 37 evropských zemích.

Ze studie vyplývá, že dopad politických nástrojů EU je ve všech zkoumaných zemích do značné míry pozitivní. Míra předčasného ukončování školní docházky se v celé Evropě v průměru snížila z 13,4 % v roce 2011 na 10,6 % v roce 2018.

Stále však existují značné rozdíly mezi zeměmi a demografickou situací u lidí z přistěhovaleckého prostředí, u mladých mužů a lidí žijících ve venkovských oblastech. U těchto skupin je vyšší pravděpodobnost, že ukončí vzdělávání před dosažením věkové hranice pro povinnou školní docházku.

Tento složitý a stále se vyvíjející trend proto vyžaduje další opatření. Studie porovnává několik osvědčených postupů používaných na vnitrostátní úrovni a poskytuje řadu doporučení pro budoucí vývoj politiky v této oblasti (podrobnosti viz shrnutí studie a video platformy School Education Gateway)

Pracovní skupina zaměřená na školskou politiku sestavila politická poselství obsahující klíčové podmínky zaujetí komplexního přístupu k boji proti předčasnému ukončování školní docházky a vytvořila internetovou příručku pro školy, která politickým činitelům a odborníkům z praxe nabízí zdroje a praktické příklady účinných postupů v zájmu podpory dobrého školního prospěchu a prevence předčasného ukončování školní docházky.

Migrace a etnická různorodost

Do škol v zemích Unie dochází stále více dětí, které se narodily a vyrostly v jiné zemi. Tyto děti mívají zpočátku potíže kvůli nedostatečné znalosti jazyka, kterým se ve škole hovoří. Hůře si tedy vyučovanou látku osvojují a často mají horší prospěch. U žáků pocházejících ze zemí mimo EU je navíc dvakrát pravděpodobnější, že předčasně ukončí školní docházku. Na druhou stranu se díky této etnické diverzitě žáků školy stávají inkluzivnější, otevřenější a kreativnější.

Evropská komise zřídila síť Sirius, která sdružuje výzkumné pracovníky, tvůrce politik a zástupce nevládních organizací, kteří se společně snaží zlepšit uplatňování politiky migrace a vzdělávání v celé EU. Komise rovněž věnuje pozornost rozdílům ve školním prospěchu místních dětí a dětí migrantů ve vzdělávacích systémech EU ve zprávě Plnění společných cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy – migranti. Informace o otázkách integrační politiky je rovněž možné nalézt zde.

Učitelské profese

Nároky kladené na učitele, vedoucí pracovníky škol a pedagogy vzdělávající učitele se neustále zvyšují a mění. Pedagogové sehrávají zásadní úlohu v modernizaci dnešního vzdělávacího systému, proto musí pracovat na rozvoji svých dovedností. Důležitá je nejen počáteční kvalifikace, ale i získávání dalšího odborného vzdělání v zájmu co nejvyšší kvality výuky. Význam má i podpora ze strany odborných asociací, na které se učitelé mohou v průběhu svého pedagogického působení obracet.

Mnoho zemí EU zaznamenává pokles prestiže tohoto povolání a nedostatek učitelů, což brzdí kvalitu školního vzdělávání. Většina zemí se proto pro učitelské obory a na pozice vedoucích pracovníků škol snaží přilákat širší spektrum vhodných kandidátů, motivovat je a podporovat, aby v těchto náročných profesích obstáli.

Evropská komise ve spolupráci s členskými zeměmi usiluje o zvýšení kvality výuky a posílení podpory učitelských profesí jednak podporou projektů a profesního rozvoje prostřednictvím programu Erasmus+ (inovativní projekty partnerství škol a jiných organizací, profesní rozvoj a zahraniční vzdělávací aktivity pracovníků v různých stupních vzdělávání, i spolupráci v rámci komunit a platforem typu eTwinning a School Education Gateway) a dále usnadňuje výměnu informací a zkušeností mezi tvůrci příslušných politik.

Pracovní skupiny EU společně vytvořily pokyny pro tvůrce politik k řadě témat (např. kompetence pedagogů či zaškolení začínajících učitelů)..

Evropská komise rovněž pravidelně zveřejňuje studie o situaci v celé Evropě s cílem dosažený pokrok monitorovat. V roce 2012 představila Komise iniciativu s názvem Přehodnocení vzdělávání, jejímž cílem je podpořit země EU v tom, aby mladým lidem zajistily rozvoj dovedností a schopností, které jsou potřebné na trhu práce. Tento balíček zahrnuje podkladové dokumenty týkající se podpory pedagogických povolání a posuzování klíčových dovedností v rámci počátečního vzdělávání a odborné přípravy (související literatura je zde).

Zajišťování kvality 

Zajištěním kvality se míní systematický přezkum vzdělávání v zájmu udržení a dalšího zlepšení jeho kvality, spravedlnosti a účinnosti. Patří sem sebehodnocení škol, externí hodnocení (včetně inspekcí), hodnocení učitelů a vedoucích pracovníků škol) a hodnocení studentů.

Vytvoření funkčních systémů zajištění kvality je nezbytné pro podporu vysoce kvalitního inkluzivního vzdělávání v celém Evropském prostoru vzdělávání. Kromě toho je důležité prosazovat ustanovení obsažená v doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení z roku 2018 a v doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce. Zajištění kvality je navíc zásadní pro vytvoření podmínek, jež usnadní mobilitu studentů v Evropě, zvláště prostřednictvím posílené transparentnosti a důvěry. Zajištění kvality hraje rovněž důležitou úlohu při podpoře vzájemného uznávání vyšší sekundární kvalifikace a výsledků studia v zahraničí.

Evropská komise pomáhá členským státům EU dále rozvíjet jejich systémy zajišťování kvality prostřednictvím činnosti Pracovní skupiny ET 2020 pro školy. Tato skupina je složena z odborníků zastupující vlády členských zemí EU a organizace zainteresovaných stran.  

Členové pracovní skupiny se pravidelně scházejí k jednání o konkrétních aspektech politik, které se týkají zajišťování kvality, k projednávání společných výzev a k výměně osvědčených postupů. V rámci své činnosti vypracovala pro tvůrce politik pokyny týkající se zajištění kvality v zájmu rozvoje škol. Vypracovala rovněž zprávu o podpoře sebehodnocení škol jakožto klíčového mechanismu pro jejich rozvoj.

Komise vypracovala odbornou zprávu s názvem Lepší vzdělání pro mladé Evropany: Rozvoj soudržných strategií zajišťování kvality školního vzdělávání. Ve svém sdělení o rozvoji a vynikající úrovni výuky poskytující výborný start do života z roku 2017 Komise uvádí oblasti, kde je potřeba podniknout kroky ke zlepšení školního vzdělávání, a to včetně rozvoje systému pro zajištění kvality. Průvodní pracovní dokument útvarů Komise obsahuje výsledky výzkumu a podklady, z nichž vycházejí doporučení uvedená ve sdělení Komise, jakož i výsledky práce na úrovni EU, které mají přispět k rozvoji politik školního vzdělávání.

Právní předpisy a iniciativy EU

Školská politika

Základní dovednosti

Klíčové schopnosti

Předškolní vzdělávání a péče

Předčasné ukončení školní docházky

Migrace a etnická různorodost

Učitelské profese

Zajišťování kvality

Related Podobná hesla

,
Vzdělávací politika Evropské unie 
Politika EU v oblasti vzdělávání dospělých