Osobní vzdělávací prostředí vysokoškolských studentů zdravotnických oborů (2020–2023)

Vysoká škola zdravotnická Praha, dále jsou zapojeni Technická univerzita v Liberci a Sdružení profesního terciárního vzdělávání.

Cílem projektu je vytvořit osobní vzdělávací prostředí (Personal Learning Environment – PLE) pro studenty zdravotnických oborů všeobecná sestra a zdravotnický záchranář, které jsou na vysokých školách velmi regulované. Problémem je např. nízká míra soustředěnosti a motivace studentů, jejíž zvýšení projekt zkoumá a navrhuje zlepšení. Projekt je zaměřen na učitele i studenty těchto oborů, kterým nabídne osobní flexibilní vzdělávací cesty za pomoci moderních výukových metod a technologií 21. století, v silně regulovaném rámci zdravotnických oborů.

Výstupem projektu bude souhrnná výzkumná zpráva zahrnující metodologii zavádění PLE do zdravotnických oborů, didaktická metoda a učebnice pro školy ukazující i konkrétní příklady dobré praxe, 2 výzkumné články, 4 workshopy a závěrečná konference. Další informace naleznete na webu SPTV.

Metodiky Stáhnout Učebnice Stáhnout

Šetření DOKTORANDI 2021 (2021–2022)

Národní výzkum studentů a studentek doktorského studia Šetření DOKTORANDI 2021 je zaměřen na reflexi studijních podmínek doktorandek a doktorandů.

Zadavatelem šetření je MŠMT, které výzkum doktorandek a doktorandů podpořilo již v roce 2014.  Současný projekt je však ambicióznější. Jedná se o první vlnu sběru dat, kterou bude zahájeno dlouhodobé systematické šetření studentek a studentů doktorského studia. Doktorské studium a snaha o zvýšení jeho kvality a také úspěšnosti je totiž jednou z priorit nového Strategického záměru MŠMT pro oblast vysokých škol na období od roku 2021.

Více o projektu Šetření DOKTORANDI 2021 >

Mezinárodní spolupráce jako nástroj zvýšení kvality ukrajinských univerzit (2019–2021)

Projekt si kladl za cíl posílit kapacity managementu, mladých pedagogů, vědeckých pracovníků a magisterských studentů na vybraných ukrajinských univerzitách v oblasti kvality vzdělávání, vědecko-výzkumné činnosti, spolupráce s praxí a komunitního zapojení. Cíle bylo dosaženo aktivní účastí českých VŠ akademiků při sdílení know-how a přenosu dobré praxe z ČZU na partnerské univerzity.  

Součástí realizace projektu byly odborné workshopy tematicky zaměřené na implementaci nástrojů kvality vzdělávání a posílení vědecko-výzkumné činnosti. Nedílnou součástí bylo posilování spolupráce s podnikatelskou sférou týkající se studentských praktických stáží a pilotní utváření strategie pro rozvoj regionu na univerzitě BTNAU. 

Projekt navázal na zkušenosti z realizace předešlých projektů na Ukrajině a rozšířil činnost kromě SNAU a SSU též na další univerzity – Bila Cerkva National Agrarian University, Kharkic National Agrarian University a Dnieper State Agrarian-Economic University.

Mezinárodní výzkum EUROSTUDENT se týká sociálně-ekonomické dimenze života studentů v Evropě. Předmětem výzkumu, který se opakuje každé tři až čtyři roky jsou tak například otázky zaměřené na finanční zabezpečení studia, bydlení, zkušenosti se zahraniční mobilitou i spokojenost s výběrem studijního programu. Výsledky výzkumu EUROSTUDENT jsou podstatné nejen z hlediska pohledu na jednotlivá výzkumná témata, ale také proto, že umožňují i široké srovnání v čase a tím i identifikaci trendů, které se týkají studentů a jejich zázemí.

Více o projektu EUROSTUDENT VII >

Hlavním výzkumným cílem projektu SNOP (Studijní neúspěšnost s ohledem na přechod ze střední na vysokou školu) podporovaným Technologickou agenturou ČR v rámci programu Éta bylo identifikovat příčiny neúspěšnosti studentů na vybraných technických fakultách VŠ. Zejména studentů v /a po prvním ročníku studia. Východiskem projektu byla problematika přechodu mezi střední a vysokou školou. 

Více o projektu SNOP >

DASCHE (9/2017–7/2020)

DASCHE (Developing, Assessing and Validating Social Competences in Higher Education) byl projekt v rámci KA2 programu Erasmus+. Zkoumal, zda a jak se studenti učí sociální kompetence během studia na vysokých školách. Hlavním cílem projektu DASCHE bylo podporovat politické učení mezi zeměmi a vysokoškolskými institucemi v rozvoji učebních osnov, posuzování a validaci sociálních kompetencí studentů formou vypracování modelů formulování a hodnocení těchto kompetencí v rámci programů vysokoškolského vzdělávání a poskytováním osvědčených postupů pro inspiraci rozhodování ve vysokoškolských institucích a na systémové úrovni.

Ustanovení sítě expertů na zajišťování kvality ve vysokém školství (2018–2019)

Ustanovení sítě expertů na zajišťování kvality ve vysokém školství (Formation of a Network of higher education quality assurance experts) byl projekt zaměřený na odbornou pomoc při ustanovení sítě expertů na zajišťování kvality ve vysokém školství na Ukrajině, v Institutu vysokého školství Národní akademie pedagogických věd Ukrajiny. Byl financován Českou rozvojovou agenturou.

Výzkumný projekt ABSOLVENT 2018 – šetření uplatnění absolventů vysokých škol se zaměřoval na absolventy vysokých škol, kteří absolvovali své studium v období 2013–2017 a vstoupili na trh práce. Šetření mělo dvě části: a) šetření absolventů: popis a analýzu kvality absolvovaného studia v souvislosti s přechodem a uplatněním na trhu práce a popis profesní dráhy absolventů vysokých škol; b) šetření zaměstnavatelů: zkušenosti se zaměstnáváním a kvalitou absolventů z pohledu zaměstnavatelů.

 Více o projektu ABSOLVENT 2018 >

Jedním z nejvýznamnějším výstupů projektu PERIF (Příspěvek vysokého školství k podpoře socio-ekonomického rozvoje periferních regionů Norska a České republiky) je speciální číslo časopisu Higher Education Policy. Na konci roku 2017 bylo v tomto prestižním periodiku publikováno šest článků, na nichž se podíleli autoři ze všech tří spolupracujících institucí: Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i., Fakulta humanitních studií UK a Agderforskning (Norsko).

Projekt IQAT podporovaný programem Evropské unie Erasmus+ byl zaměřen na posílení kapacit při realizaci reformních procesů v rámci Boloňského procesu na institucionální úrovni ve vysokoškolských institucích ve dvou středoasijských partnerských zemích – Kazachstánu a Uzbekistánu s důrazem na vnitřní zajišťování kvality a institucionální typologie.

ETER II (8/2015–7/2017)

Cílem projektu ETER II (Implementing and disseminating the European Tertiary Education Register) byla implementace Evropského registru vysokoškolských institucí zahrnující odbornou podporu národní statistické autoritě (MŠMT) při každoročním sběru dat, kontrolu dodaných dat, jejich předání koordinátorovi, konzultace s koordinátorem ohledně ověřování dat a odbornou podporu v otázkách českého vzdělávacího systému. Součástí byla také spolupráce na diseminaci výsledků projektu a národní podpora v otázkách využívání dat registru.

Koordinátorem projektu byla Universita della Svizzera Italiana, Lugano, Švýcarsko a partnery Universita Roma La Sapienza (Itálie), NIFU – Nordic Institute for Studies in Innovation, Research Education (Norsko), Joanneum Research (Rakousko) a odborní konzultanti ze všech zemí EU.

Developing media literacy in public education: A regional priority in a mediatized age (2015–2016)

Projekt se zabýval implementací vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti a mediální výchovy ve vzdělávacích systémech zemí Visegrádské skupiny. Zkoumal teorie spolu s učebními osnovami a praxí ve třídách, poté vydával národní doporučení, vytvářel mezinárodní návrhy a fóra vhodná pro interaktivní výměnu zkušeností, jakož i rozvoj mezinárodní znalostní základny.

Výstup: Developing Media Literacy in Public Education: A regional priority in a Mediatized Age 

Základním cílem projektu VĚŽ (Věda pro život, život pro vědu“) byla systematická příprava lidských zdrojů na středních, vyšších odborných a vysokých školách pro cílenou a metodickou podporu vzdělávání v přírodovědných a technických oborech, soustředěná na Ústecký a Karlovarský kraj. Další vzdělávání akademických (vědecko-pedagogických a výzkumných) pracovníků vysokých škol v oblastech řízení výzkumu a vývoje, jeho popularizace a šíření výsledků do praxe, si kladlo za úkol připravit tyto lidské zdroje též pro cílenou metodickou podporu učitelů středních, vyšších odborných a případně i základních škol.

Více o projektu VĚŽ >

Posuny v regionálních hodnotových strukturách ve společnosti České republiky jako základ pro účinné zaměření rozvoje trhu práce, pokles nezaměstnanosti a minimalizaci sociálního vyloučení (1/2014–12/2015)

Hlavním cílem projektu bylo charakterizovat stav a vývoj hodnotových struktur ve společnosti České republiky, zvláště v regionech, které dlouhodobě čelí nepříznivé socio-ekonomické situaci, především v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, případně v některých menších problematických regionech (např. Jesenicko, Bruntálsko a pod.) a současně srovnat přijaté a „dobré“ hodnoty, které chápeme jako zdroj pro nalézání cest k pozitivně orientovanému sociálnímu učení a k nástrojům takového učení. Modelování „dobrých hodnot“ a cest k nim ve srovnání s hodnotami přijatými v praxi poslouží jako stěžejní východisko pro koncipování sociální práce, politiky zaměstnanosti a minimalizaci sociálního vyloučení.

Zajištění kvality výuky a dalších vzdělávacích aktivit je základním úkolem, kterému musí vysoké školy čelit v narůstající konkurenci v národním a mezinárodním prostředí. Přijetí Standardů a směrnic pro zajištění kvality v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (ESG) v roce 2005 přineslo nový impuls pro výzkum politiky zajištění kvality. Projekt IBAR („Identifikace bariér při zavádění Evropských standardů a směrnic na institucionální úrovni a formulace doporučení jak je odstraňovat“) si kladl za cíl zaplnit mezeru v teoretických a empirických znalostech v této oblasti.

Hlavním cílem projektu SPAV bylo identifikovat a propagovat příklady dobré praxe spolupráce technických vysokých škol a fakult s odborníky z praxe na tvorbě a uskutečňování bakalářských, příp. navazujících studijních programů. Projekt vycházel z doporučení expertů OECD z r. 2006 na prohloubení spolupráce institucí terciárního vzdělávání s odborníky z praxe. Hlavním výsledkem byla monografie, obsahující výsledky výzkumu ze všech oblastí řešených v projektu, dílčí výsledky byly publikovány jako články v recenzovaných časopisech.

Více o projektu SPAV >

Internacionalizace vysokých škol patří k činnosti vysokých škol po celou dobu jejich existence. Vychází z podstaty vzdělávání: jen malá část vzdělávání může mít podobu národní a žádná jeho část se neobejde bez mezinárodních srovnávání. Uzavřenost vysokých škol vůči jiným vysokým školám a kulturám znamená bariéru vůči možnostem naplnění jejich základních funkcí. Cíle a plánované výsledky projektu ZMOVYS („Zahraniční mobilita pracovníků vysokých škol“) proto směřovaly přímo do oblasti zvyšování kvality mobility akademických pracovníků (řízení a organizace) a zlepšení organizační kultury vysokých škol. 

Více o projektu ZMOVYS >

Kontakt

Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.

Jankovcova 933/63
170 00 Praha 7 – Holešovice

Tel.: 739 203 723
E-mail: csvs@csvs.cz

Mapa