Ukončené projekty
Projekt EUROGRADUATE, spolufinancovaný programem Evropské unie Erasmus+, vznikl jako pilotní šetření v letech 2018–2020 a bylo do něj zapojeno 8 členských zemí včetně České republiky. V roce 2022 na něj navázala druhá fáze pilotního šetření, trvající celkem 30 měsíců do června 2024. Té se účastnilo již 17 zemí EU. Cílem této fáze pilotního šetření bylo kromě zvýšení počtu zúčastněných zemí také zvýšení kvality dat a v necelé polovině ze zúčastněných zemí také testování využití administrativních dat.
V České republice měl projekt na starosti tým Centra pro studium vysokého školství, v.v.i. Evropské šetření EUROGRADUATE v ČR splynulo s národním šetřením, čímž se snížila zátěž vysokých škol i samotných respondentů. Sběr dat probíhal od podzimu 2022 do jara 2023.
Cílem první fáze pilotního šetření v letech 2018-2019 bylo v první řadě otestovat proveditelnost celoevropského šetření absolventů, identifikovat možné překážky a nalézt jejich řešení. Česká republika se tak prostřednictvím CSVŠ podílela na plánování, návrhu a realizaci šetření. Druhým cílem projektu v prvním období bylo získat srovnatelná data o absolventech vysokých škol v Evropě, která pomohou tvůrcům politiky sledovat jejich uplatnění na trhu práce, rozvoj jejich dovedností a také trendy v sociálních nerovnostech. Terénní fáze prvního kola pilotního šetření probíhala v období od října 2018 do února 2019 a týkala se absolventů vysokých škol v akademických letech 2012/2013 a 2016/2017.
Eurograduate 2022 se pak zajímal především o zkušenosti absolventů vysokých škol z doby během studia a o dopadu na jejich profesní i občanský život. Hlavními tématy, na která byli absolventi dotazováni, byly charakteristiky jejich studijního programu, získané dovednosti, vzdělávací cesty a způsoby vzdělávání, mezinárodní mobilita, výsledky na trhu práce, následně také politické postoje a politická participace. Otázky na některé osobní charakteristiky absolventů, jako je jejich osobní a sociální zázemí a zdravotní stav, pak měly za cíl lepší pochopení různých skupin absolventů.
V současné době probíhá další fáze šetření: Eurograduate 2026. Eurograduate 2026 bude integrován do EHESO, European Higher Education Survey Observatory, vytvářené evropské datové základny a analytické platformy pro sledování absolventů vysokých škol, zahrnující také klíčové ukazatele výsledků absolventů a sledování absolventů programu Erasmus+, jehož národní agenturou v České republice je Dům zahraniční spolupráce, který se také stal realizátorem šetření Eurograduate 2026 v České republice.
Více informací o projektu, českou národní závěrečnou zprávu i závěrečné zprávy z evropské úrovně najdete také na https://www.csvs.cz/ukoncene-projekty/eurograduate/. Pokud byste měli zájem o některé z dalších národních závěrečných zpráv a řady dalších dokumentů, můžete se podívat také na web eurograduate.eu.
EUROSTUDENT VIII (2021-2024)
Mezinárodní výzkum EUROSTUDENT se týká sociálně-ekonomické dimenze života studentů v Evropě. Předmětem výzkumu, který se opakuje každé tři až čtyři roky jsou tak například otázky zaměřené na finanční zabezpečení studia, bydlení, zkušenosti se zahraniční mobilitou i spokojenost s výběrem studijního programu. Výsledky výzkumu EUROSTUDENT jsou podstatné nejen z hlediska pohledu na jednotlivá výzkumná témata, ale také proto, že umožňují i široké srovnání v čase a tím i identifikaci trendů, které se týkají studentů a jejich zázemí.
V letním semestru akademického roku 2021/22 (červen a červenec 2022) proběhlo již osmé kolo mezinárodního šetření EUROSTUDENT VIII. Více informací o aktuálnímu kolu šetření naleznete zde.
Výsledky předchozích vln výzkumu najdete v sekci ukončené projekty a také v naší interaktivní aplikaci.
Osobní vzdělávací prostředí vysokoškolských studentů zdravotnických oborů (2020–2023)
Vysoká škola zdravotnická Praha, dále jsou zapojeni Technická univerzita v Liberci a Sdružení profesního terciárního vzdělávání.
Cílem projektu je vytvořit osobní vzdělávací prostředí (Personal Learning Environment – PLE) pro studenty zdravotnických oborů všeobecná sestra a zdravotnický záchranář, které jsou na vysokých školách velmi regulované. Problémem je např. nízká míra soustředěnosti a motivace studentů, jejíž zvýšení projekt zkoumá a navrhuje zlepšení. Projekt je zaměřen na učitele i studenty těchto oborů, kterým nabídne osobní flexibilní vzdělávací cesty za pomoci moderních výukových metod a technologií 21. století, v silně regulovaném rámci zdravotnických oborů.
Výstupem projektu bude souhrnná výzkumná zpráva zahrnující metodologii zavádění PLE do zdravotnických oborů, didaktická metoda a učebnice pro školy ukazující i konkrétní příklady dobré praxe, 2 výzkumné články, 4 workshopy a závěrečná konference. Další informace naleznete na webu SPTV.
Šetření DOKTORANDI 2021 (2021–2022)
Národní výzkum studentů a studentek doktorského studia Šetření DOKTORANDI 2021 je zaměřen na reflexi studijních podmínek doktorandek a doktorandů.
Zadavatelem šetření je MŠMT, které výzkum doktorandek a doktorandů podpořilo již v roce 2014. Současný projekt je však ambicióznější. Jedná se o první vlnu sběru dat, kterou bude zahájeno dlouhodobé systematické šetření studentek a studentů doktorského studia. Doktorské studium a snaha o zvýšení jeho kvality a také úspěšnosti je totiž jednou z priorit nového Strategického záměru MŠMT pro oblast vysokých škol na období od roku 2021.
Mezinárodní spolupráce jako nástroj zvýšení kvality ukrajinských univerzit (2019–2021)
Projekt si kladl za cíl posílit kapacity managementu, mladých pedagogů, vědeckých pracovníků a magisterských studentů na vybraných ukrajinských univerzitách v oblasti kvality vzdělávání, vědecko-výzkumné činnosti, spolupráce s praxí a komunitního zapojení. Cíle bylo dosaženo aktivní účastí českých VŠ akademiků při sdílení know-how a přenosu dobré praxe z ČZU na partnerské univerzity.
Součástí realizace projektu byly odborné workshopy tematicky zaměřené na implementaci nástrojů kvality vzdělávání a posílení vědecko-výzkumné činnosti. Nedílnou součástí bylo posilování spolupráce s podnikatelskou sférou týkající se studentských praktických stáží a pilotní utváření strategie pro rozvoj regionu na univerzitě BTNAU.
Projekt navázal na zkušenosti z realizace předešlých projektů na Ukrajině a rozšířil činnost kromě SNAU a SSU též na další univerzity – Bila Cerkva National Agrarian University, Kharkic National Agrarian University a Dnieper State Agrarian-Economic University.
Mezinárodní výzkum EUROSTUDENT se týká sociálně-ekonomické dimenze života studentů v Evropě. Předmětem výzkumu, který se opakuje každé tři až čtyři roky jsou tak například otázky zaměřené na finanční zabezpečení studia, bydlení, zkušenosti se zahraniční mobilitou i spokojenost s výběrem studijního programu. Výsledky výzkumu EUROSTUDENT jsou podstatné nejen z hlediska pohledu na jednotlivá výzkumná témata, ale také proto, že umožňují i široké srovnání v čase a tím i identifikaci trendů, které se týkají studentů a jejich zázemí.
Hlavním výzkumným cílem projektu SNOP (Studijní neúspěšnost s ohledem na přechod ze střední na vysokou školu) podporovaným Technologickou agenturou ČR v rámci programu Éta bylo identifikovat příčiny neúspěšnosti studentů na vybraných technických fakultách VŠ. Zejména studentů v /a po prvním ročníku studia. Východiskem projektu byla problematika přechodu mezi střední a vysokou školou.
DASCHE (9/2017–7/2020)
DASCHE (Developing, Assessing and Validating Social Competences in Higher Education) byl projekt v rámci KA2 programu Erasmus+. Zkoumal, zda a jak se studenti učí sociální kompetence během studia na vysokých školách. Hlavním cílem projektu DASCHE bylo podporovat politické učení mezi zeměmi a vysokoškolskými institucemi v rozvoji učebních osnov, posuzování a validaci sociálních kompetencí studentů formou vypracování modelů formulování a hodnocení těchto kompetencí v rámci programů vysokoškolského vzdělávání a poskytováním osvědčených postupů pro inspiraci rozhodování ve vysokoškolských institucích a na systémové úrovni.
Ustanovení sítě expertů na zajišťování kvality ve vysokém školství (2018–2019)
Ustanovení sítě expertů na zajišťování kvality ve vysokém školství (Formation of a Network of higher education quality assurance experts) byl projekt zaměřený na odbornou pomoc při ustanovení sítě expertů na zajišťování kvality ve vysokém školství na Ukrajině, v Institutu vysokého školství Národní akademie pedagogických věd Ukrajiny. Byl financován Českou rozvojovou agenturou.
Výzkumný projekt ABSOLVENT 2018 – šetření uplatnění absolventů vysokých škol se zaměřoval na absolventy vysokých škol, kteří absolvovali své studium v období 2013–2017 a vstoupili na trh práce. Šetření mělo dvě části: a) šetření absolventů: popis a analýzu kvality absolvovaného studia v souvislosti s přechodem a uplatněním na trhu práce a popis profesní dráhy absolventů vysokých škol; b) šetření zaměstnavatelů: zkušenosti se zaměstnáváním a kvalitou absolventů z pohledu zaměstnavatelů.
Jedním z nejvýznamnějším výstupů projektu PERIF (Příspěvek vysokého školství k podpoře socio-ekonomického rozvoje periferních regionů Norska a České republiky) je speciální číslo časopisu Higher Education Policy. Na konci roku 2017 bylo v tomto prestižním periodiku publikováno šest článků, na nichž se podíleli autoři ze všech tří spolupracujících institucí: Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i., Fakulta humanitních studií UK a Agderforskning (Norsko).
Projekt IQAT podporovaný programem Evropské unie Erasmus+ byl zaměřen na posílení kapacit při realizaci reformních procesů v rámci Boloňského procesu na institucionální úrovni ve vysokoškolských institucích ve dvou středoasijských partnerských zemích – Kazachstánu a Uzbekistánu s důrazem na vnitřní zajišťování kvality a institucionální typologie.
ETER II (8/2015–7/2017)
Cílem projektu ETER II („Implementing and disseminating the European Tertiary Education Register“) byla implementace Evropského registru vysokoškolských institucí zahrnující odbornou podporu národní statistické autoritě (MŠMT) při každoročním sběru dat, kontrolu dodaných dat, jejich předání koordinátorovi, konzultace s koordinátorem ohledně ověřování dat a odbornou podporu v otázkách českého vzdělávacího systému. Součástí byla také spolupráce na diseminaci výsledků projektu a národní podpora v otázkách využívání dat registru.
Koordinátorem projektu byla Universita della Svizzera Italiana, Lugano, Švýcarsko a partnery Universita Roma La Sapienza (Itálie), NIFU – Nordic Institute for Studies in Innovation, Research Education (Norsko), Joanneum Research (Rakousko) a odborní konzultanti ze všech zemí EU.
Developing media literacy in public education: A regional priority in a mediatized age (2015–2016)
Projekt se zabýval implementací vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti a mediální výchovy ve vzdělávacích systémech zemí Visegrádské skupiny. Zkoumal teorie spolu s učebními osnovami a praxí ve třídách, poté vydával národní doporučení, vytvářel mezinárodní návrhy a fóra vhodná pro interaktivní výměnu zkušeností, jakož i rozvoj mezinárodní znalostní základny.
Výstup: Developing Media Literacy in Public Education: A regional priority in a Mediatized Age
Základním cílem projektu VĚŽ („Věda pro život, život pro vědu“) byla systematická příprava lidských zdrojů na středních, vyšších odborných a vysokých školách pro cílenou a metodickou podporu vzdělávání v přírodovědných a technických oborech, soustředěná na Ústecký a Karlovarský kraj. Další vzdělávání akademických (vědecko-pedagogických a výzkumných) pracovníků vysokých škol v oblastech řízení výzkumu a vývoje, jeho popularizace a šíření výsledků do praxe, si kladlo za úkol připravit tyto lidské zdroje též pro cílenou metodickou podporu učitelů středních, vyšších odborných a případně i základních škol.
Posuny v regionálních hodnotových strukturách ve společnosti České republiky jako základ pro účinné zaměření rozvoje trhu práce, pokles nezaměstnanosti a minimalizaci sociálního vyloučení (1/2014–12/2015)
Hlavním cílem projektu bylo charakterizovat stav a vývoj hodnotových struktur ve společnosti České republiky, zvláště v regionech, které dlouhodobě čelí nepříznivé socio-ekonomické situaci, především v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, případně v některých menších problematických regionech (např. Jesenicko, Bruntálsko a pod.) a současně srovnat přijaté a „dobré“ hodnoty, které chápeme jako zdroj pro nalézání cest k pozitivně orientovanému sociálnímu učení a k nástrojům takového učení. Modelování „dobrých hodnot“ a cest k nim ve srovnání s hodnotami přijatými v praxi poslouží jako stěžejní východisko pro koncipování sociální práce, politiky zaměstnanosti a minimalizaci sociálního vyloučení.
Zajištění kvality výuky a dalších vzdělávacích aktivit je základním úkolem, kterému musí vysoké školy čelit v narůstající konkurenci v národním a mezinárodním prostředí. Přijetí Standardů a směrnic pro zajištění kvality v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (ESG) v roce 2005 přineslo nový impuls pro výzkum politiky zajištění kvality. Projekt IBAR („Identifikace bariér při zavádění Evropských standardů a směrnic na institucionální úrovni a formulace doporučení jak je odstraňovat“) si kladl za cíl zaplnit mezeru v teoretických a empirických znalostech v této oblasti.
Hlavním cílem projektu SPAV bylo identifikovat a propagovat příklady dobré praxe spolupráce technických vysokých škol a fakult s odborníky z praxe na tvorbě a uskutečňování bakalářských, příp. navazujících studijních programů. Projekt vycházel z doporučení expertů OECD z r. 2006 na prohloubení spolupráce institucí terciárního vzdělávání s odborníky z praxe. Hlavním výsledkem byla monografie, obsahující výsledky výzkumu ze všech oblastí řešených v projektu, dílčí výsledky byly publikovány jako články v recenzovaných časopisech.
Internacionalizace vysokých škol patří k činnosti vysokých škol po celou dobu jejich existence. Vychází z podstaty vzdělávání: jen malá část vzdělávání může mít podobu národní a žádná jeho část se neobejde bez mezinárodních srovnávání. Uzavřenost vysokých škol vůči jiným vysokým školám a kulturám znamená bariéru vůči možnostem naplnění jejich základních funkcí. Cíle a plánované výsledky projektu ZMOVYS („Zahraniční mobilita pracovníků vysokých škol“) proto směřovaly přímo do oblasti zvyšování kvality mobility akademických pracovníků (řízení a organizace) a zlepšení organizační kultury vysokých škol.
EUROSTUDENT VIII (2021-2024)
Projekt EUROGRADUATE, spolufinancovaný programem Evropské unie Erasmus+, vznikl jako pilotní šetření v letech 2018–2020 a bylo do něj zapojeno 8 členských zemí včetně České republiky. V roce 2022 na něj navazuje druhá fáze pilotního šetření, trvající celkem 30 měsíců do června 2024. Té se účastní již 17 zemí EU. Cílem této fáze pilotního šetření je kromě zvýšení počtu zúčastněných zemí také zvýšení kvality dat a v necelé polovině ze zúčastněných zemí také testování využití administrativních dat.
V České republice má projekt na starosti tým Centra pro studium vysokého školství, v.v.i. Evropské šetření EUROGRADUATE v ČR splyne s národním šetřením, čímž se sníží zátěž vysokých škol i samotných respondentů. Sběr dat bude probíhat od listopadu 2022 do poloviny ledna 2023.
Cílem první fáze pilotního šetření v letech 2018-2019 bylo v první řadě otestovat proveditelnost celoevropského šetření absolventů, identifikovat možné překážky a nalézt jejich řešení. Česká republika se tak prostřednictvím CSVŠ podílela se na plánování, návrhu a realizaci šetření. Druhým cílem projektu v prvním období bylo získat srovnatelná data o absolventech vysokých škol v Evropě, která pomohou tvůrcům politiky sledovat jejich uplatnění na trhu práce, rozvoj jejich dovedností a také trendy v sociálních nerovnostech. Terénní fáze prvního kola pilotního šetření probíhala v období od října 2018 do února 2019 a týkala se absolventů vysokých škol v akademických letech 2012/2013 a 2016/2017.
Eurograduate 2022 se pak zajímá především o zkušenosti absolventů vysokých škol z doby během studia a o dopadu na jejich profesní i občanský život. Hlavními tématy, na která jsou absolventi dotazováni, jsou charakteristiky jejich studijního programu, získané dovednosti, vzdělávací cesty a způsoby vzdělávání, mezinárodní mobilita, výsledky na trhu práce, následně také politické postoje a politická participace. Otázky na některé osobní charakteristiky absolventů, jako je jejich osobní a sociální zázemí a zdravotní stav, pak mají za cíl lepší pochopení různých skupin absolventů.
Více informací o projektu najdete také na https://www.csvs.cz/aktualni-projekty/eurograduate/, případně včetně závěrečných zpráv úvodní fáze pilotního šetření (národní zprávy jednotlivých zemí, zpráva hodnotící realizaci šetření a souhrnná zpráva projektu) a řady dalších dokumentů na webu EUROGRADUATE.
Copyright All Rights Reserved © CSVS