Evropský výzkumný prostor (ERA)
Evropský výzkumný prostor (European Research Area), ERA; oficiální stránky zde, české stránky věnované evropskému výzkumu zde) je iniciativa Evropské komise z roku 2000 usilující o soustředění zdrojů Evropy související s vědou, výzkumem a inovacemi s cílem zajistit dokonalejší koordinaci těchto činností, a to jak na úrovni členských států, tak i na úrovni EU, a vytvořit prostor pro tzv. pátou svobodu, tj. svobodu šíření a využívání poznatků. Tuto koncepci vyhlásila Evropská komise v lednu 2000 ve svém sdělení s názvem Na cestě k Evropskému výzkumnému prostoru.
Výzkum na evropské úrovni trpí řadou nedostatků – patří k nim roztříštěnost činností, izolovanost národních výzkumných systémů, disparita regulačních a administrativních rámců a nízké financování z veřejných i soukromých zdrojů a nízké investice do rozvoje znalostí. Při využití prostředků, které jsou nyní k dispozici, lze v rámci ERA zajistit sdílení údajů, porovnávat výsledky, provádět multidisciplinární studie, převádět a chránit nové vědecké poznatky, získávat přístup ke zdrojům a službám „center excelence“ i přístup k nejvyspělejšímu technickému vybavení.
Konkrétně ERA zahrnuje rámcové programy EU, národní politiky a programy výzkumu členských států EU a jejich koordinaci, evropské výzkumné organizace a infrastrukturu.
Řízení Evropského výzkumného prostoru (Lublaňský proces)
Řízení ERA je jako součást Lublaňského procesu předmětem usnesení Rady ze dne 7. prosince 2009, ve kterém je Evropská komise vyzývána k tomu, aby pokračovaly systematické a strukturované konzultace mezi členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami a byl zahájen proces nové formulace postavení a úkolů výboru pro vědu a techniku.
V rámci ERA byly zřízeny tematické pracovní skupiny:
- Výbor ERA (ERAC), dříve Výbor pro výzkum, vědu a technologie (CREST)
- Skupinu vysoké úrovně pro společné programování (GPC)
- Strategické fórum pro mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu (SFIC),
- Skupina pro transfer znalostí (KTG)
- Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI)
- Řídicí skupinu pro lidské zdroje a mobilitu (SGHRM)
Tematické oblasti Evropského výzkumného prostoru
Klíčovými oblastmi pro budování Evropského výzkumného prostoru jsou:
- Problematika tzv. Společného programování
- Efektivnější národní systémy výzkumu
- Optimální mezinárodní spolupráce a soutěž
Nástroje spolupráce v Evropském výzkumném prostoru
Mezi nástroje Evropského výzkumného prostoru patří rámcové programy pro výzkum a inovace či iniciativy vzniklé z podnětu Evropské komise (jako např. Evropská inovační partnerství, Evropské technologické platformy atd.).
Rámcové programy pro výzkum a vývoj, realizované od roku 1984, vycházejí z aktuální situace a potřeb s cílem určit priority v této oblasti pro zvýšení konkurenceschopnosti EU, podporu mezinárodní spolupráce, mobilitu pracovníků a zvýšení výzkumných kapacit prakticky ve všech oborech. Hlavním nástrojem jsou výzvy k podávání projektů, při nichž se výzkumné týmy uchází o finanční podporu za podmínek stanovených Evropskou komisí. Podporován je základní i aplikovaný výzkum, technologický rozvoj atd. Pro období 2014 až 2020 je hlavním rámcovým programem Horizont 2020. Na podporu politik Horizontu 2020 a pro srovnávání výzkumu a inovací byla založena Observatoř pro výzkum a inovace (RIO).
Partnerství v Evropském výzkumném prostoru
Nejefektivnější přístup k naplňování cílů ERA je posílené partnerství mezi členskými zeměmi, Evropskou komisí a účastnickými výzkumnými organizacemi. Partnerství mezi členskými a přidruženými zeměmi podporuje ERAC. V roce 2012 navázala Evropská komise spolupráci s pěti výzkumnými organizacemi (Evropská asociace výzkumných a technologických organizací (EARTO), Evropská asociace univerzit (EUA), Liga evropských výzkumných univerzit (LERU), NordForsk a Science Europe) a vytvořili společně fórum pro diskusi společných témat Platforma pro účastníky, ke kterému se později připojila i Konference evropských škol pro pokročilé inženýrské vzdělávání a výzkum (CESAER). Ve společné deklaraci následně tyto organizace potvrdily závazek k cílům ERA.
Česká republika v Evropském výzkumném prostoru
Česká republika podobně jako další členské státy formuluje svoji politiku výzkumu a vývoje v kontextu ERA, usiluje o aktivní účast na jeho rozvoji a na činnostech mezinárodních vědeckých institucí. Účast České republiky v ERA probíhá v rozhodovací sféře a při provádění vědy a výzkumu. V rozhodovací sféře je hlavním procesem jednání Evropské rady ve složení ministrů (nebo jejich zástupců) odpovědných za výzkum a vývoj členských států a celý systém přípravy dokumentů pro jednání Rady. Na národní úrovni v ČR jsou zřízeny poradní orgány pro ministerstvo, které je odpovědné za účast ČR v ERA na úrovni rozhodovací sféry – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Při MŠMT jsou zřízeny Resortní koordinační skupina (RKS), Výbor pro Evropský výzkumný prostor (VERA) a Rada pro velké výzkumné infrastruktury. Řízení účasti ČR v ERA má v gesci Odbor výzkumu a vývoje MŠMT.
Česká republika rovněž podporuje vědu a výzkum mimo ERA v rámci dalších mezinárodních iniciativ a mezinárodních programů.
Kontakt
Kontaktním místem pro otázky Evropského výzkumného prostoru je Generální ředitelství pro výzkum a inovace.
