Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA)

Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA)

Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA) byl zaveden v roce 2010 Budapešťsko-vídeňskou deklarací jako jeden z cílů první fáze Boloňského procesu (1999), v následujícím desetiletí se jeho cíle soustředí okolo konsolidace EHEA zejména v souvislosti s velmi rozdílnými reakcemi na Boloňský proces v jednotlivých zemích (podrobněji o situaci napříč EHEA například ve zprávách o implementaci a ve zprávách Evropské asociace univerzit o trendech ve vysokém školství, k úvahám o budoucnosti EHEA po roce 2010 zde). Členy EHEA a Boloňského procesu je 48 evropských zemí a Evropská komise. Proces není na vládách jednotlivých států ani na univerzitách vynucován. Jedná se spíše o mezivládní, dobrovolné rozhodnutí každé signatářské země provést reformu svého vzdělávacího systému.

Vize a cíle

Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání je výsledkem politické vůle členských zemí, které se rozhodly postupně vytvořit prostor pro užívání společných nástrojů a zavádět reformy vysokoškolského vzdělávání na základě společných základních hodnot, jako jsou svoboda projevu, institucionální autonomie, nezávislé svazy studentů, akademická svoboda, či svoboda pohybu studentů a zaměstnanců. Na společné vizi se shodli ministři školství 29 zemí v Bologni (1999) a její operační cíle byly stanoveny v Boloňské deklaraci. Mezi nejvýznamnější zamýšlené prvky EHEA tehdy patřily:

• Spolupráce evropských zemí s odlišnými politickými, kulturními a akademickými tradicemi k dosažení společných cílů
• Schopnost evropských studentů a absolventů snadno se pohybovat z jedné země do druhé při plném uznání jejich kvalifikace a doby studia a s přístupem k evropskému trhu práce
• Spolupráce a výměna studentů mezi evropskými institucemi vysokoškolského vzdělávání na základě důvěry, transparentnosti a kvality
• Zasazení reforem národního systému vysokoškolského vzdělávání do širšího evropského kontextu
• Zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti vysokoškolského vzdělávání v Evropě a posílení dialogu a spolupráce s vysokoškolským vzděláváním v dalších světových regionech

Společná vize tedy směřuje ke zvýšení kompatibility systémů vysokoškolského vzdělávání, posílení mechanismů zajišťování kvality, podpoře mobility studentů a pracovníků vysokých škol a vyšší zaměstnatelnosti absolventů.

Dosavadní pokrok

Prvních 15 let Boloňského procesu vedlo prostřednictvím dobrovolného sbližování a mezivládního přístupu ke konstrukci hlavních pilířů Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, zahrnujících vytvoření společného rámce a řady společných nástrojů (podrobněji viz zpráva o budoucnosti EHEA a Boloňského procesu z roku 2015, zde).

Společný rámec zahrnuje překlenovací rámec kvalifikací EHEA, společný systém kreditů (ECTS), společné principy pro rozvoj výuky zaměřené na studenta, společný Registr agentur pro zajišťování kvality (EQAR), společný přístup k uznávání a společný základ metodologie a udržitelných úspěchů vytvořených evropskými institucemi vysokoškolského vzdělávání

Mezi společné nástroje patří Evropské standardy a směrnice pro zajišťování kvality (ESG), Uživatelský manuál ECTS, Dodatek k diplomu a Lisabonská úmluva o uznávání.

Členství v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání

Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání v současné době umožňuje tři druhy členství: plné členství, poradní členství a partnerství.

Plnými členy je 48 evropských zemí a Evropská komise (podrobnější informace o jednotlivých členských zemích lze nalézt zde). Podmínkou členství v EHEA je podepsání Evropské kulturní úmluvy (1954) a prohlášení o záměru začlenit cíle Boloňského procesu do svého systému vysokoškolského vzdělávání a poskytnout informace o jejich provádění. Členství v EHEA je základem pro členství v Bologna Follow-Up Group (BFUG), která představuje výkonný orgán na podporu boloňského procesu v období mezi ministerskými konferencemi.

Poradní členové jsou členové bez hlasovacího práva reprezentující podílnické organizace a další instituce uplatňující evropskou perspektivu ve své činnosti a hrajíc důležitou roli při implementaci boloňského procesu. V současnosti je v EHEA 8 poradních členů: Rada Evropy (CoE), UNESCO, Evropská asociace univerzit (EUA), Evropská asociace vysokých škol a jiných institucí terciárního vzdělávání (EURASHE), Evropská unie studentů (ESU), Evropská asociace pro zajišťování kvality ve vyšším vzdělávání (ENQA), Education International (EI) and Business Europe. Podobný status jako poradní členové má EQAR, ale nebyla dosud oficiálně jmenována.

Partneři jsou organizace, které chtějí být napojeny na boloňský proces či BFUG, ale nejsou zahrnuty v kategorii poradních členů. V současnosti jsou partneři BFUG Evropská asociace pro mezinárodní vzdělávání (EAIE), Rada evropských odborných a manažerských pracovníků (Eurocadre), Evropská rada doktorských studentů a začínajících výzkumníků (Eurodoc), Evropská asociace na podporu vědy a technologií (Euroscience). Na požádání mohou navštěvovat akce BFUG či na pozvání poslat experta na spolupráci. Další techničtí experti (např. Eurostat, Eurostudent či Eurydice) mohou spolupracovat s BFUG a být pozváni na pořádané akce na základě konkrétní žádosti.

Ministerská konference

O základních aspektech Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání rozhodují ministři školství na ministerských konferencích, které se konají jednou za dva až tři roky. To zahrnuje mimo jiné otázky dalšího vývoje a závazků členských zemí, či schvalování nových žádostí o členství v EHEA. Ministerské konference připravuje Bologna Follow-Up Group (viz výše). Přehled závěrečných prohlášení určujících aktuální cíle Boloňského procesu zde, na jejich základě postavené pracovní plány Bologna Follow Up Group (pro období 2015-2018 zde a 2018-2020 zde).

K rozpravě o dílčích otázek týkajících se vysokého školství a jeho reforem mezi členy EHEA a dalšími aktéry bylo ustaveno diskusní fórum.

Kontakt

Jako vnitřní i vnější kontaktní místo pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání slouží sekretariát Bologna Follow-Up Group.

Další informace

• Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání 
• Komuniké ze zasedání ministrů

Právní předpisy a iniciativy EU

• Boloňský proces: vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (1999)
• Sdělení komise Evropskému parlamentu, radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů: Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání (2011)
• Program modernizace evropského vysokoškolských vzdělávacích systémů (2011)
• Závěry Rady o modernizaci vysokoškolského vzdělávání (2011)

Doporučená literatura

ŠŤASTNÁ, V. Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání. In KALOUS, J; VESELÝ, A. Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu. Praha: Karolinum, 2006, s. 129-146.