Vysoké školství a česká společnost v minulých 100 letech a jak dál

Konference konaná u příležitosti oslav 100 let české státnosti poskytne prostor pro reflexi úlohy a postavení vysokého školství a vysokoškolského vzdělávání ve společnosti a výzev, které před vysokými školami a vysokoškolským vzděláváním stojí.

Konferenci pořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy společně s Centrem pro studium vysokého školství, v.v.i. a bude se konat 1. listopadu 2018 v Národní technické knihovně v Praze.

Program a další informace

Diskusní příspěvky

Současné a budoucí výzvy

VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ JAKO ZDROJ KVALITY A UDRŽITELNOSTI ŽIVOTA

Libor Prudký

Jestliže existuje nějaký v zásadě sdílený cíl usilování současných společností, pak je mu asi nejblíže rozvoj kvality a udržitelnosti života v nich. Pro kvalitu a udržitelnost života existuje řada vymezení, ale žádné z nich se neobejde bez obsahu určeného dávným vymezením  (vztahovaného snad nejvíc k textům Esping- Andersena, např. 1990[1]), které charakterizovalo úsilí o růst kvality života jako úsilí o posilování možností a sil v oblastech „having“ (ekonomických), „loving“ (mezilidských a lidských) a „being“ (zachování a bezpečnosti života). U nás je zřejmě možné brát jako základní vymezení kvality a udržitelnosti života to, které podali M. Potůček, J. Musil a Mašková v roce 2008. Více

Kvalita vysokých škol

KVALITA VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ S OHLEDEM NA SITUACI V ČR

Helena Šebková, Jan Kohoutek

Kvalita vysokoškolského vzdělávání je již několik desetiletí jednou ze základních priorit rozvoje vysokoškolských systémů mnoha zemí na celém světě. Hlavními důvody důrazu na tematiku kvality vysokoškolského vzdělávání jsou nárůst počtu vysokoškolských studentů (včetně počtu studentů nad 30 let), různorodost studijních programů poskytovaných různě profilovanými vysokoškolskými institucemi, a též sílící požadavky státu na odpovědnost vysokých škol díky jejich tradiční autonomii a poskytovaným veřejným finančním prostředkům. Dalšími důvody pro zajišťování kvality pak jsou decentralizace rozhodovacích procesů, internacionalizace vysokoškolského vzdělávání (včetně uznávání vysokoškolské kvalifikace/částí studia), respektive potřeba relevance studia v souvislosti s uplatněním absolventů na trhu práce (včetně spolupráce s průmyslovou sférou). V neposlední řadě je nutno jmenovat vnitřní potřeby a motivy samotných akademických či řídích pracovníků vysokých škol pracovat za stabilních, transparentních podmínek s vymezenými cíli a kompetencemi, mít pocit uspokojení z vlastní práce a spolupráce s kolegy. Více